Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie
Satirická skladba, v níž ztvárnil svou cestu do Brixenu, /humor, ironie, sarkasmus/.
Básník přemlouvá měsíček, aby se neškaredil, sám je z kraje muzikantů, ale znepokojoval pány ve Vídni, a proto na něj poslali v noci policajty se psaním, aby se vydal na zdravější vzduch. Pan Dederra mu dal rady na cestu.Rodina plakala, když se s ní loučil. Jeli k Jihlavě, zahlédl i kostelík v Borové. Pokračovali přes Linec. Předtím v Budějovicích Dederra koupil mělnické víno, nyní pro zahřátí pije vlašské. Pokračovali z Reichenhallu do Weidringu a po cestě ztratili kočího. Policajti vyskočili z kočáru se splašenými koňmi. Havlíček dojel k poště, bez hlídání povečeřel. Stráž přikulhala odřená až do Weidringu. V Brixenu básníka Dederra předal krajské vládě a dostal za něho potvrzení.
Vtípek
Student vypráví při literatuře: „ Za pomoci princezny, s kterou měl poměr, se mu podařilo uprchnout.“ Ze třídy se ozve: „Jaký poměr?“ Kdosi odpoví: „Slučovací.“
Věděli jste?
image – převažuje anglický způsob psaní, používá se v rodě ženském /nová image/, mužském /nový image, ojediněle i středním /nové image politické strany/, lze skloňovat /image, imagi,imagem,imagí/, častěji však zůstává nesklonné