Umělecké směry na přelomu 19. a 20.století

V 80. letech 19. století vzniká ve Francii symbolismus.

Tento směr vzniká jako reakce na popisnost naturalismu, usiloval o vytvoření umění, které by pronikalo k podstatě skutečnosti, a to soustředěným vnímáním celé umělcovy bytosti, všemi smysly. Symbol se měl symbolistům stát prostředníkem mezi světem opravdovým a „světem duše“, měl v náznaku uhadovat tajemství ukryté v nitru věcí a vsugerovat je čtenáři.Symbolisté toužili pohlédnout hlouběji do lidského nitra, aby zachytili něco z tajemné podstaty bytí, ukryté za běžnou hranicí lidského poznání a zkušenosti. Jejich největší přínos spočíval v jedinečném rozvinutí básnické obraznosti a důrazu na hudebnost verše.

Na francouzský symbolismu zapůsobil severoamerický básník a prozaik E.A.Poe /1809-1849/, který básní Havran položil základy moderní lyrické poezii.

Mezi nejvýznamnější symbolisty patřili Charles Baudelaire a Paul Verlaine, v české poezii Otokar Březina, Antonín Sova a Karel Hlaváček.

Ve Francii posledního desetiletí 19. století se hovoří o symbolismu, prokletých básnících a dekadenci. Termín „prokletí básníci“ pochází od Paula Verlaina, který roku 1884 vydal pod tímto názvem soubor svých esejistických portrétů několika prokletých básníků.

Kromě sebe mezi ně počítá zejména Tristana Corbiéra, Arthura Rembauda a Charlese Baudelaira.

Životní styl těchto básníků byl velmi nevyrovnaný. Žili naplno a intenzivně, často bohémsky. Bouřili se proti vlastním rodinám i měšťácké společnosti, která je svým pokrytectvím přímo provokovala. Chtěli žít upřímně a po svém. Scházeli se v bytech, kavárnách, odlišovali se oblečením, navzájem si pomáhali v nedostatku a zase společně rozhazovali, vedli takový způsob života, který se zdál bezstarostný, neuspořádaný.

V tvorbě zdůrazňovali:

• svobodu
• nezávislost jedince na společnosti
• soustředili se na vnitřní život člověka
• prosazovali právo na osobité vidění světa

Zásluhou prokletých básníků se poezie obohatila o nové inspirační zdroje: v básních se objevují vedle sebe pocity zhnusení i okouzlení , zášť i láska, přízemnost i vznešenost. Ve své době nebyli prokletí básníci pochopeni , neboť svou tvorbou i životními postoji pobuřovali morálku společnosti. Jejich tvorba se stala trvalou inspirací pro další básnické generace.

Francie

Charles Baudelaire /1821-1867/

• v sedmi letech ztratil otce
• matka se znovu provdala, nenáviděl nevlastního otce, odmítl jeho přání, aby se stal diplomatem
• žil bohémským způsobem života - byl neustále zadlužený, okusil hašiš i opium
• živil se publikováním literárních a výtvarných kritik a překlady svého oblíbeného básníka E.A.Poa
• ve shodě s Poem pokládal za obor básnictví krásu, kterou chtěl objevovat všude
• ve 40. letech začal psát básnickou sbírku Květy zla

Květy zla:

• sbírka byla vydána až v roce 1857, byla velmi nepříznivě přijata
• autor byl za ni stíhán z mravnostních důvodů
• obsahuje verše plné obrazotvornosti,citlivosti, ale také velmi otevřených intimních zpovědí
• ve verších se objevují kontrasty /protiklady/ - krása-ošklivost, život-smrt
• občas hledá krásu tam, kde to čtenáře překvapuje až pohoršuje, např. v nudě, smrti...

báseň Mršina

• vede autora k zamyšlení nad tím, že všechno jednou skončí návratem k přírodě – autor se prochází se svou milou a najednou uvidí tlející mršinu, líčí své smyslové vjemy a říká dívce, že i ona tak jednou skončí , ale že on si ji ve vzpomínkách uchová krásnou

Malé básně v próze

• vydány posmrtně

Paul Verlaine /1844-1896/

• je pokládán za předního představitele francouzského symbolismu
• napsal řadu lyrických básní
• vyzdvihoval ve své tvorbě improvizaci a hudebnost
• jeho prvotinou jsou Saturnské básně - sbírka, v níž jsou patrné stopy vlivu Ch.Baudelaira - pocity lásky, stesku, smutku
• podobné básně jsou i v dalších jeho knihách:

Galantní slavnosti

Dobré písně

• milostná lyrika věnovaná ženě, s níž prožil krátké, šťastné manželství

Písně beze slov

• vznikly za jeho bouřlivého přátelství s mladičkým A. Rimbaudem a společných toulek po Evropě

Poté nastává zvrat - Verlain v opilosti Rimbauda postřelí a stráví dva roky ve vězení.

Po propuštění se obrací k víře - sbírka Moudrost.

Touží po klidném životě, ale prožívá záchvaty zběsilosti a nedokáže potlačit sklony k pití alkoholu.

Řada jeho dalších básnických sbírek je už jen svědectvím básnického i lidského úpadku.

Arthur Rimbaud /1854 -1891/

• byl geniálním dítětem
• celé dílo, z něhož za života uveřejnil pouze básně v časopisech, vytvořil mezi šestnáctým a dvacátým rokem života
• toto krátké tvůrčí období v jeho životě jinak naplňovaly útěky z rodného města a od tyranské matky do Paříže a bouřlivé přátelství s Verlainem - roztržkou s ním víceméně skončilo
• zbytek svého krátkého života vyplnil Rimbaud cestováním po Evropě a Africe, obchodem a výzkumy
• soubor jeho básní v próze i ve verších Iluminace vydal po jeho smrti P. Verlaine

Básně:

Opilý koráb

• vyjadřuje fantastický obraz korábu, který bloudí po moři - autobiografické rysy

Spáč v úvalu

• obraz vojáka, který leží v trávě a vypadá, že spí - až na konci básně se dovídáme, že voják je mrtev

Ve svých básních vyjadřuje ironický odpor k měšťákům, náboženství soustředí se na bezprostřednost subjektivního prožitku - detaily života.

Stephan Mallarmé /1842-1898/

• používal ve své tvorbě velmi složité symboly
• francouzský lyrik, jeden ze zakladatelů symbolismu
• v poezii odmítal jasný popis věcí a jevů, chtěl pronikat do hloubky, dopídit se tajemství a toto tajemství chtěl vnuknout čtenáři
• jeho verše jsou velmi melodické

báseň

Faunovo odpoledne

Belgie

Maurice Maeterlinck /matrlink/ 1862-1949/

• je považován za nejvýraznějšího symbolistu
• nositel Nobelovy ceny
• vyjadřuje pocity samoty a úzkosti z neznáma, člověka líčí jako loutku zmítanou neznámými silami, které se spikly proti jeho štěstí
• básnická prvotina Skleníky
• symbolistická dramata Vnitřek, Modrý pták

USA

Walt Whitman /1819-1892/

• největší severoamerický básník 19.století
• průkopník civilismu /opojení technikou/
• autor sbírky – Stébla trávy – psané volným veršem – oslava americké demokracie a práce, podle něj je básníkem ten, kdo spravuje a buduje svět, odsuzuje otroctví a oslavuje čisté přátelství lidí – v něm vidí základ demokracie jeho básně oslavují všední věci, používá volný verš s bohatými metaforami
• zážitky z války Severu proti Jihu zachytil ve sbírce Rány na buben, kde reaguje i na vraždu prezidenta Lincolna
• jeho poezii přeložil poprvé do češtiny Vrchlický

Velká Británie

Oscar Wilde /1854-1900/

• dramatik, básník, prozaik
• nejpozoruhodnější postava mezi anglickými dekadenty z konce 19. století
• narodil se v Dublinu, studoval na dublinské univerzitě, později v Oxfordu
• hledal nové zážitky a zkušenosti, nebral ohled na morálku viktoriánské společnosti
• největší popularitu si získal svými divadelními hrami, které vynikají vtipnými zápletkami a duchaplnými dialogy

divadelní hry:

Ideální manžel
Jak je důležité míti Filipa

román:

Obraz Doriana Graye

• vyjadřuje hlavní myšlenky anglické dekadence, že totiž umění není morální ani nemorální, že jediným cílem života je krása a rozkoš Gray miluje herečku Sibylu, ale když poznává, že je jen průměrná, opouští ji, a tak ji dožene k sebevraždě. Užívá si stále více rozkošnického života, a dokonce zabije i svého přítele malíře, autora jeho portrétu. Zatímco Dorian Gray zůstává ve svém zevnějšku stále mladý a krásný, všechny jeho špatné vlastnosti a činy se promítají v podobě na obraze. Když je pronásledován policií, chce zničit obraz jako doklad o svých činech, ale sám při tom umírá. Všechny rysy z obrazu se dostávají na jeho mrtvolu, takže ho nikdo nemůže poznat, zatímco na obraze je zase ve své původní kráse.

Wilde se zapsal do literatury i svými nádhernými pohádkami: Šťastný princ a jiné pohádky

Baudelaire, Mallarmé, Maeterlinck a především Wilde jsou považováni za představitele dekadence.

Dekadence

• z franc. La décadence – znamená úpadek - dekadenty byli nejprve nazýváni básníci, kteří se lišili od dosavadní tradice, později se tento termín vžil jako označení světového názoru a životního pocitu některých autorů konce 19.a poč.20.st., kteří cítili odpor k soudobé společnosti, ale neviděli jiné východisko než únik do oblasti „čistého umění“, svět kolem sebe považovali za banální, vzbuzoval v nich pouze pocit nudy nebo zoufalství, a tak snili o jakýchsi umělých světech snu a fantazie, kde vše dýchá uhlazeností, vznešeností, exotikou a kde se znuděně pohybuje aristokraticky povýšený hrdina.

Německo

Rainer Maria Rilke /1875-1926/

• prozaik, dramatik, básník /pražský rodák/
• manželství jeho rodičů nebylo harmonické – matka byla dcerou zámožného pražského obchodníka, otec původem sudetský Němec byl ze skromných poměrů
• básníkovu výchovu ovlivňovala především matka – přecitlivělá, zbožná – chápala ho jako náhradu za starší zemřelou sestřičku – do svých pěti let byl vychováván a oblékán jako děvčátko když mu bylo deset let, rodiče se definitivně rozešli
• přestože ho matka v dětství směrovala k zájmu o umění, dala ho na vojenskou školu – tam získal smysl pro čest, věrnost, romantický obdiv k hrdinským činům
• v 18 letech začíná psát básně – 1894 obdržel cenu v lit.soutěži
• vystudoval pražskou univerzitu – práva, filozofii, dějiny umění a literaturu
• jeho verše z tohoto období vyjadřují především srdečný vztah k rodné zemi – v básních převládají tři motivy: Praha, česká krajina a česká kultura
• později studoval v Mnichově – zde se seznámil s Lou Andreas – Salomé /Nietzeho přítelkyně/ - svou o 14 let starší milenkou, která ho inspirovala k mnoha dílům
• jeho životem prošlo více žen – /oženil se se sochařkou Klárou Westhofovou/, ale žádný jeho vztah netrval dlouho – ženu – svůj ideál nikdy nenašel
• v závěru 90.let píše několik děl, kterými uzavírá své první tvůrčí období: několik povídek inspirovaných Prahou, několik dramat a sbírky lyrických veršů:

Mně ku oslavě a Advent

• básně poslední sbírky zaujmou křehkými metaforami, většinou poukazujícími na sepětí člověka s přírodou /uk. Co v učebnicích nebylo s. 8/

Skutečně velkým tvůrcem se Rilke stává až na počátku našeho století – v té době hodně cestuje /Rusko/ a zároveň prožívá velkou krizi – osobní i existenční – manželství s Klárou končí rozchodem, z Prahy mu zámožní příbuzní oznamují zastavení finanční podpory.

Prvním vyzrálým Rilkeho dílem je:

Kniha hodinek

• básnický triptich /tj. trojdílný umělecký výtvor/ - obsahuje tři cykly – Kniha o mnišském životě, Kniha o putování, Kniha o chudobě a smrti
• hodinkami se nazývají modlitby, kterými se mniši pravidelně obracejí k Bohu vyjadřuje jistotu, že nějaký Bůh existuje – meditace a rozhovory s Bohem

Kniha obrazů

Nové básně

• následují další cesty světem – seznamuje se se Sigmundem Freudem, Romainem Rollandem
• v průběhu 1.světové války píše svá nejproblematičtější díla:

Pět zpěvů

Sedm básní

• přicházejí nové osobní pohromy – v Paříži mu vydražují majetek a uprostřed války je povolán do armády – zachrání ho kněžna Thurn-Taxisová, on odjíždí do Mnichova, ale závěr života prožívá ve Francii

svá vrcholná díla:

Duinské elegie a Sonety Orfeovi

• dokončil v roce 1922 – tyto verše bývají nazývány poetickými zázraky – oslavy přírody a lidského bytí

Rilkovy verše jsou nesnadné, ale čtenář má nevšední zážitek, velmi často překládán do češtiny, ovlivnil spoustu českých básníků.

Rusko

Alexandr Alexandrovič Blok /1880-1921/

• ruský básník, představitel symbolismu

Verše o krásné dámě /1904/

• opěvuje ženu a lásku k nadpozemské bytosti

Píše verše, v nichž oslavuje Rusko a zamýšlí se nad společenskými nespravedlnostmi.

Po Říjnové revoluci napsal první sovětskou revoluční poému Dvanáct /1918/.

Tisknout